Freya na alternativním Pride festivalu ACT UP Prague
4.8.2021 22:23
ACT UP Prague je oficiální česká pobočka mezinárodního AIDS hnutí. V této pobočce se schází skupina jednotlivců, kteří chtějí měnit věci, ze kterých jsou někteří lidé či instituce rozhořčení. Nyní druhým rokem pořádá alternativní, nekomerční festival ACT*PRIDE. Je to alternativa k mainstreamovému Prague Pride. Alternativní festival vznikl jako přímá reakce na dění, dávají ho dohromady lidé z různých organizací, kolektivů a hnutí.
ACT*PRIDE poskytuje prostor, který je přístupný, inkluzivní a bez útlaku, obtěžování a diskriminace. V tomto prostoru se hosté musí chovat s respektem a důstojností, bez ohledu na věk, etnicitu, genderovou identitu, sexuální orientaci, úroveň vzdělání a další rozdíly. Každý, kdo vstupuje do tohoto prostoru, je odpovědný za udržování těchto hodnot.
Na druhém ročníku alternativního Pride festivalu měla 3. srpna 2021 přednášku o sexuální asistenci Mgr. Lucie Šídová, výkonná ředitelka z organizace Freya.
Lucie Šídová představila svou organizaci Freya, která funguje 5 let. Lucie Šídová zavedla do ČR sexuální asistenci a celá organizace Freya pomáhá zavést téma sexuality a vztahů v sociálních, zdravotních a školských zařízeních.
Když se v roce 2015 konala mezinárodní konference v Praze, tehdy pod organizací Rozkoš bez Rizika, kde dřív Lucie Šídová pracovala, téma vzbudilo velkou pozornost u různých médií. Sexuální asistence se dostala do všech novin, českých i zahraničních. Jedna čtenářka poslala zprávu, že toto téma se objevilo i v thajských novinách.
Ukázalo se, že sexualita osob s handicapem je velkým tématem, začali se ozývat lidé s handicapem, sociální pracovníci a sociální pracovnice, rodiče dětí s handicapem a další lidé, které toto téma zajímalo.
Model sexuální asistence byl převzat ze Švýcarska, kde již několik let před rokem 2015 sexuální asistence fungovala. Lucie Šídová si převzala jejich know-how.
Tehdejší Rozkoš bez Rizika proškolila prvních pět sexuálních asistentek, které pracují dosud, kromě jedné asistentky, která se odstěhovala do zahraničí. Později byli vyškoleni i další ženy i muži, v současné době pracuje pouze jeden muž.
Sexuální asistentky/asistenti jsou proškolení, musí dodržovat etický kodex a nesmí sami kontaktovat své klienty a klientky. Jejich cílem je edukace klienta s handicapem.
V tom je rozdíl od sexuálních žen v sexbyznysu, tzv. prostitutek, jejímž cílem je jednorázové uspokojení klienta či klientky.
Platí pravidlo, že každá/ý sexuální asistentka/asistent musí mít své druhé zaměstnání. Je to z důvodu, aby na klienta netlačili z důvodu případné finanční tísně. Sexuální asistence by pro ně měla být jen doplňkovým zdrojem obživy.
Je důležité zmínit, že organizace Freya není překupníkem, od sexuálních asistentek/asistentů si neberou žádné provize, každá sexuální asistentka/asistent pracuje na živnostenský list.
Na projektu kromě videí o sexuální asistenci Lucie ukázala, kolik se poskytlo sexuálních asistencí, ale bez konkrétních statistik. Zasahovat do intimity lidí, kteří sexuální asistenci využívají, nechtějí.
Lidé s handicapem, kteří chtějí využít sexuální asistenci, musí rozumět tomu, co to obnáší, se sexuální asistencí musí souhlasit.
Práce sexuálních asistentek může mít pro lidi s handicapem, kteří sexuální asistenci mají potřebu využívat, určitý i zdravotní přínos. Například nemají křečovité tělo, spasmy, naopak v covidové době, kdy sexuální asistentky a sexuální asistenti nemohli pracovat, se lidem s handicapem vracela ztuhlost těla, sexuální asistence jim už chyběla.
Někdo z lidí může namítat, že „Takovou práci by nemohl dělat“. Ale všichni můžeme říkat o určité profesi, že by to nemohl dělat. Někdo by nemohl řídit autobus, protože je to velká odpovědnost za cestující, někdo by zase nemohl přebalovat seniorky a seniorky, kteří již musí nosit pleny, neboť by se obával například přenosu nemocí, a tak bychom mohli pokračovat.
Každý člověk je jiný, každý se na svět okolo dívá svýma očima. Nikdo by neměl odsuzovat práci druhých.
Svou práci, kterou vykonáváme, bychom měli dělat z vlastní vůle, měla by být pro nás smyslem života, ne-li koníčkem, a tak by to mělo platit a určitě to tak je i u sexuálních asistentek a sexuálních asistentů.