Velmi dobře je uplatnitelný pro komunikaci s lidmi, kteří nemohou verbálně komunikovat a mají mentální deficity (mentální retardace, demence). V Bazální stimulaci se vzdělávají pracovníci ve zdravotnictví, sociálních službách, ale také speciálních školách. Proškolené instituce naleznete na bazalni-stimulace.cz. Karolína Maloň Friedlová prováděla mimo jiné od roku 2011 vědecký výzkum zabývající se sexuálním chováním seniorů a seniorek v pobytových zařízeních sociálních služeb v České a Slovenské republice.
{articleImage}515{/articleImage}
Výsledky výzkumu použila pro vytvoření nového akreditovaného vzdělávacího programu pro pracovníky v sociálních službách s názvem „Sexuální potřeby seniorek a seniorů z ošetřovatelského aspektu“.
Zajímavé informace o výzkumu s výsledky se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Výzkum byl cílen na zjištění sexuálních potřeb seniorek a seniorů, druhy jejich sexuálních aktivit a na postoje personálu k sexuálním aktivitám, zejména na přítomnost pravidel pro zacházení se sexuálními aktivitami seniorů v domovech. Názory personálu v domovech v České i Slovenské republice pro seniory na sexualitu seniorů byly jedním z cílů mého výzkumu, který proběhl v loňském roce. Výzkum odhalil, že personál se seniory téměř nehovoří o sexuálních potřebách. Pouze 12 % seniorek a seniorů uvedlo, že s nimi personál na téma sexuality hovořil. Jednou z bariér saturace sexuálních potřeb seniorů v domově je nevhodné chování personálu. Pečující přistupují k sexualitě seniorů různě, jistou roli hraje jejich vzdělání, informovanost o problematice, náboženské a kulturní přesvědčení, předcházející životní zkušenosti a osobní faktory jako tolerance, respekt, empatie.
Výzkum reaguje na významnou změnu soudobého světa. Tou je nástup dlouhověké společnosti a s tím úzce související také vývoj ošetřovatelské péče, která se bude muset stále více orientovat na uspokojování potřeb seniorů jako nejpočetnější skupiny příjemců péče. Studii jsme provedli v České a Slovenské republice v období března až června roku 2019. Zjistili jsme, že problematika sexuálních potřeb seniorek a seniorů v domovech pro seniory je nedostatečně řešena a z větší míry dokonce tabuizována. Cílem naší studie bylo nejen zkoumání druhů sexuálních aktivit, které praktikují senioři v domovech, ale i jejich návrhy na zlepšení sexuálního života. Zaměřili jsme se také na erudici ošetřovatelského personálu v problematice sexuálních potřeb seniorů. Zjišťovali jsme, zda je personál vzděláván v tématu sexuality seniorů a zda mají domovy zavedená pravidla, podle kterých personál postupuje v případě výskytu sexuálních potřeb a aktivit seniorů. Sběr empirických údajů proběhl metodou dotazníku formou dostupného výběru u dvou skupin respondentů. Výzkumu předcházel předvýzkum. Použili jsme dostupný soubor.
{articleImage}516{/articleImage}
Výzkum jsme realizovali v 5 domovech pro seniory v České a v 5 ve Slovenské republice. Ve fázi, kdy jsme oslovili ředitele domovů, nám někteří ředitelé výzkum odmítli. Uváděli, že u nich v domově se tato problematika nevyskytuje anebo že ji nechtějí řešit. Studii jsme provedli v domovech, kde ředitelé s výzkumem souhlasili a výzkum podpořili. Byly to domovy, které mne znají jako certifikovaného lektora a auditora ošetřovatelského konceptu Bazální stimulace podle Prof. Dr. Föhlicha®.
Výsledky výzkumu jsem implementovala do vzdělávacího programu „Sexuální potřeby seniorek a seniorů z ošetřovatelského aspektu“, který jsem vytvořila. Vzdělávací program je akreditován Ministerstvem práce a sociálních věcí pro pracovníky v sociálních službách a vedoucí pracovníky a poskytne jim potřebné znalosti o sexualitě seniorů a umožní jim reagovat na sexuální potřeby profesionálním způsobem. Personál získá potřebné znalosti, které využije při sestavování individuálních plánů a při vytváření „Pravidel pro zacházení se sexualitou seniorů“. Součástí výuky je assessment sexuálních potřeb seniora a situativní trénink s praktickým nácvikem modelové situace, se kterou může být ošetřující konfrontován.
{articleImage}517{/articleImage}
Podle Americké psychologické asociace se o sexu se seniory hovoří nedostatečně. Většina lékařů se aktivně na sexuální zdraví neptá a jen málokdy zahrnují sexuální historii do běžné zdravotní prohlídky seniora. Vzhledem k narůstajícímu počtu homosexuálních seniorů by lékař také neměl automaticky předpokládat u pacienta sexuální orientaci. Vůbec je potřeba si uvědomit, že i v seniorské populaci se nachází komunita LGBT. V roce 1976 byl vyvinut klinickým psychologem Jackem Annonem model PLISSIT, jehož cílem je ulehčit lékařům diskuzi o sexualitě se seniory. V paliativní péči o seniory se používají pro zjištění potřeb v oblasti sexuality umírajících pacientů modely BETTER, ALARM a již zmíněný model PLISSIT.
{articleImage}521{/articleImage}
Domnívám se, že seniorkám a seniorům by nemělo být upřeno jejich právo na uspokojení sexuálních potřeb, ani pokud se nacházejí v domovech pro seniory. Sexuální potřeby fyzické a potřeba lásky a vztahu se objevuje nejen v Maslowově hierarchii hodnot, ale také v teorii potřeb Manfreda Maxe – Neefa. Saturace sexuálních potřeb člověka by měla být nedílnou součástí ošetřovatelské péče, neboť zahrnuje všechny oblasti holistického pojetí člověka jako objektu péče. Pro posuzování potřeb klienta a diagnostiku stavu byl vypracován Severoamerickou asociací pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku (North American Association for Nursing Diagnosis International) diagnostický systém NANDA, systém zahrnuje tyto diagnózy: sexuální dysfunkce a neefektivní sexuální život. Také např. Onkologická ošetřovatelská společnost a Americká asociace ošetřujících prezentují standardy praxe s ohledem na sexualitu. Máme-li poskytovat holistickou ošetřovatelskou péči, pak sexuální potřeby musíme vidět nejen v kontextu potřeb fyziologických, ale i duševních a sociálních. V rakouských domovech pro seniory provedly v roce 2017 Jenuli a Schumacher seniory studii, která zjišťovala akceptování působení sexuálních průvodkyní v domově pro seniory. Bylo zjištěno, že tato služba je seniory využívána a že sexuální průvodkyně se žádostí o službu u seniora nejčastěji kontaktují senioři sami, pak jejich příbuzní nebo personál domovů.
Ve výzkumu jsme zjišťovali vybavenost domovů pro seniory soukromými prostory a pomůckami k sexuálním aktivitám, zda mají domovy vhodné označení prostor, pomůcky a pravidla pro dané aktivity. Většina odpovědí personálu domovů byla „ne“. Jediným opatřením bylo v některých domovech označení soukromého prostoru – např. cedulí „nevstupovat“. Výsledky výzkumu potvrzují neinformovanost personálu v dané problematice v domovech pro seniory. Přítomnost pravidel pro podporování uplatňování sexuálních aktivit seniorek a seniorů je téměř žádná a pouze 5 % personálu domovů uvádí, že se „nějakými pravidly řídí“. Je patrné, že personál nevyvinul myšlenku podpory sexuálních aktivit u seniorů v domovech pro seniory. V domovech, kde výzkum probíhal, nebyla vyčleněná místnost k promítání pornofilmů nebo k návštěvě sexuální asistentky. Ale někteří ošetřující z některých domovů měli tyto návrhy: vytvořit místnost pro masturbaci a styky s jinou osobou. Totéž navrhoval i jeden senior v jednom ostravském domově. V domově z Ústeckého kraje uváděl personál, že sice pravidla nemají, ale že je připravují a že již nyní je jeden z týmu proškoleným sexuálním asistentem a senioři mají k dispozici erotické časopisy, videa a soukromý prostor. V jednom domově v Plzeňském kraji personál také nabízí časopisy, videa i sexuální společnici. Je však možné, že v domovech, ve kterých neproběhl náš výzkum, již služby sexuálních asistentek poskytují.
Oblast sexuálních poruch v důsledku stárnutí organismu je předmětem studií po celém světě. Studie prokazují, že senioři žijí sexuálním životem. Jejich sexuální život je však ovlivněn více faktory. Sexualitu ovlivňují onemocnění jako hypertenze, diabetes, artróza, kardiovaskulární onemocnění, hyperplazie prostaty, inkontinence, demence, úbytek svalové síly a onemocněním pohybového aparátu. Také psychická onemocnění, nejčastěji deprese a v neposlední řadě sociální faktor, kterým je ztráta partnera. Několik studií prokázalo, že pokles sexuálních aktivit seniorů může být ovlivněn také kulturou a názory než věkem a zdravotním stavem seniorů. Mnoho seniorů žije samo, jelikož jejich protějšek zemřel, což rovněž omezuje jejich sexuální aktivitu. Nemoci a také léky, které senioři užívají, mohou rovněž ovlivňovat sexuální aktivitu.
{articleImage}519{/articleImage}
Mezinárodní studie ženského zdraví a sexuality ukázala, že ženské sexuální problémy obecně narůstají s věkem a uvedla následující četnosti přítomných sexuálních problémů: 74,8 % (touha), 65,3 % (vzrušení) a 54,6 % (orgasmus).
U seniorek je tělesnou příčinou také nedostatečná lubrikace, která je ovlivňována úbytkem hormonu estrogenu po menopauze. Může docházet také k poraněním pochvy z důvodu křehčí tkáně. Některé ze žen využívají klimakterické změny jako důvod pro ukončení sexuálního života. Předchozí nešťastné a neuspokojivé sexuální zážitky mohou vést k tomu, že ženy cítí úlevu, když zjistí, že během klimakteria ztrácejí sexuální pocity a schopnosti, a rády se schovají za názor, že jsou „příliš staré na sex“.
U mužů dochází od 40. roku života ke snížení hladiny testosteronu, což způsobuje pomalejší dostavení erekce, orgasmus je kratší, ejakulace je umírněnější. Příčinou jsou hormonální, cévní a neurologické změny v organismu. Také životní styl, protože erekci zhoršuje abuzus alkoholu, nikotinu, málo pohybu a obezita.
Co se týče vlivu demence na sexualitu ve stáří, je nutné vzít v úvahu, že různé poruchy chování a psychické příznaky, jako například i sexuální násilí, spoluvytváří klinický obraz demence. Problémy v předním nebo spánkovém laloku mohou omezit tlumící impulzy, které jsou často zapotřebí pro kontrolu sexuálních pocitů, a tak může dojít i k deviantnímu sexuálnímu chování. Množství sexuálního zájmu je ovlivněno také vzorci sexuálního chování období před propuknutím demence. Pokud měl senior před propuknutím choroby velký zájem o sex, je zde větší pravděpodobnost výskytu deviantního sexuálního chování.
INSTITUT Bazální stimulace podle Prof. Dr. FÖHLICHA je vzdělávací společnost, která má licenci od Internationaler Förderverein Basale stimulation e. V. pro pořádání certifikovaných kurzů Bazální stimulace v zemích EU, Švýcarsku a Norsku.
V České republice je akreditovaná Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
{articleImage}518{/articleImage}
Foto: Křest nového loga společnosti IBS ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem v roce 2019 na česko-slovenském kongresu Bazální stimulace.
Na Slovensku pak Ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky. Společnost poskytuje vzdělávání lékařských a nelékařských profesí (sestry, fyzioterapeuti, kliničtí logopedové a psychologové) ve zdravotnictví, ale také pracovníků v sociálních službách a pedagogů ve speciálních školách. Společnost rovněž provádí odborné audity nemocnic a domovů s cílem certifikace těchto institucí jako certifikovaných pracovišť konceptu Bazální stimulace. Bazální stimulace je rehabilitační koncept, který se v Evropě uplatňuje více než 40 let. Původně byl nejprve využíván v rehabilitaci dětí s těžkými kombinovanými vrozenými postiženími, dnes má uplatnění také v akutní intenzivní péči u pacientů po úrazech mozku, mozkové cévní příhodě, ale také v péči o nezralé předčasně narozené novorozence a v rehabilitačních ústavech. Pro svou empaticky a tělu orientovanou péči se aplikuje rovněž v paliativní péči a v péči o seniory, zvláště o seniory s demencí.
{articleImage}514{/articleImage}
V Bazální stimulaci pracujeme se stimulacemi smyslových orgánů, zejména kožního, vestibulárního systému, ale také se stimulací sluchového, optického, hmatového, chuťového a čichového vnímání. Rovněž přikládáme při kožní a vestibulární stimulaci velký význam současné proprioreceptivní stimulaci, což znamená, že stimulujeme proprioreceptory, který se nacházejí ve svalech, šlachách a kloubních pouzdrech. K tomu používáme zejména manuální vibrační stimulace v oblasti kloubů nebo vibrační stimulace prostřednictvím různých baterkových stimulátorů, které přikládáme na klouby. Zde bych z nabídky sexshopu Růžového slona viděla jako možný vibrátor We-Vibe Wish masážní vibrátor.
{articleImage}520{/articleImage}
Poznámka z Růžového Slona od Petry: Vibrátory, na které se dají užít textilní potahy v podobě dětských maňásků, slouží i ve speciálních školách dětem s hlubokou mentální retardací k vnímání pohybu a následně k jejich mobilizaci a vertikalizaci.