Ano, byla. Centrum Alma vnímám jako velmi důležitou součást Univerzity Pardubice. V době studia mi byli pracovníci Centra velmi nápomocní.
Určitě bych zmínila předsudky, které ve společnosti vůči lidem s postižením panují. Nutno však říci, že se s nimi nesetkávám již v takové míře jako v minulosti. Mrzí mě, pokud z komunikace vycítím, že pro protějšek nejsem rovnocenným partnerem a můj názor není brán vážně. Dle mého názoru společnosti více či méně stále chybí osvěta v oblasti lidí s handicapem.{articleImage}522{/articleImage}
Určitě chybí. Považuji za nutné přenastavení celého systému. Zdravotnictví jako takové by mělo být lépe připraveno například na hospitalizaci člověka s těžkým zdravotním postižením a nepodivovat se nad potřebou osobní asistence, a tedy přítomností pečující osoby.
Potřebuji téměř nepřetržitou péči a přítomnost druhé osoby. Ve všední dny je se mnou 8–10 hodin denně 1 asistentka, zbytek zajišťuje manžel, v případě potřeby moji rodiče.
Mám dětskou mozkovou obrnu, která mě postihla v důsledku předčasného narození. Žiji s manželem a pracuji jako sociální pracovník v neziskové organizaci.
Domnívám se, že potřeba a důležitost partnerských vztahů a sexuality je u osob s tělesným handicapem stejná jako u většiny intaktní společnosti. Vnímám to jako zcela přirozenou součást života každého člověka.
Znám je a práci obou organizací vnímám jako velmi prospěšnou a důležitou, stejně tak pozici sexuálních asistentek/asistentů. Sama tyto služby nevyužívám, nicméně je velmi kvituji, protože si myslím, že pro ty osoby s handicapem, které nemají stálý partnerský vztah, může být důležité svou sexualitu mít s kým sdílet.