Rozhovor se sexuální asistentkou Nina de Vries - Mám ráda výzvy

1) Co Vás přivedlo k práci sexuální asistentky?

V roce 1994 (v roce 1990 jsem se přestěhovala z Nizozemska do Berlína) jsem začala nabízet erotické tantrické masáže v masážním studiu v Berlíně.

Masáže jsem se naučila v Nizozemsku. Cítila jsem se prostřednictvím terapeutického výcviku, který jsem absolvovala také v Nizozemsku, dospělá. Myslím, že sexuální práce se může vykonávat dobře, pouze pokud je pracovnice dobře naladěna, zná své limity a umí komunikovat. Protože jsem si uvědomila, že je to práce, která mi vyhovuje a podporuje moji kreativitu a díky níž jsem mohla dobře vydělávat, jsem po šesti měsících zahájila vlastní podnikání a měla vlastní masážní místnost. Ze začátku přicházeli většinou muži, kteří neměli viditelné postižení. Pak přišli muži s tělesným postižením.

Protože jsem v roce 1992 pracovala rok ve velké instituci pro zdravotně postižené, neměla jsem strach z kontaktu. V té době jsem do inzerátu napsala: „Nabídka také pro osoby se zdravotním postižením“. Dostala jsem pozvánku od berlínského Senátu pro zdravotnictví / pracovní skupiny „Sexualita a postižení“ a vyprávěla skupině psychologů, sociálních pracovníků, učitelů atd. o mé práci. Vystupovala jsem v televizním pořadu „Self-Determined Living“ (pro lidi se zdravotním postižením) a poté v talk show. Vzbudila jsem pozornost u rodičů a profesionálních pečovatelů, kteří pečují o lidi s kognitivním postižením a s poruchou autistického spektra (ASD). V roce 2001 slovo sexuální doprovod zavedl se mnou Lothar Sandfort (Institut pro systematické poradenství pro zdravotně postižené v Trebelu).

V roce 2004 jsem byla pozvána do specializovaného centra pro zdravotně postižené a sexualitu v Basileji (Švýcarsko) navrhnout a rozvíjet další školení ohledně sexuality osob s postižením. Tady vznikl pojem „sexuální asistence“.

Definice byla/je:

Aktivní sexuální asistence je placená sexuální služba pro lidi se zdravotním (fyzickým, psychickým, mentálním nebo kombinovaným) postižením.

Sexuální asistentky jsou lidé, kteří z transparentní a vědomé motivace nabízí mimo jiné i poradenství, erotické masáže, společnou nahotu, vzájemné hlazení a objímání se, vedení k masturbaci, pohlavní styk. Každá sexuální asistentka si rozhoduje sama, jaké služby nabízí a pro koho.

Mottem školení bylo:

Mým úkolem není dávat druhým to, co je objektivně nejlepší, ale být čistý a čestný, jak jen je to možné. (Herman Hessy)

V průběhu let jsem stále více pracovala s lidmi s kognitivním, psychickým a mentálním postižením, s lidmi s autismem a s lidmi s demencí.

Stále častěji jsem byla žádána o pořádání workshopů a přednášek na odborných konferencích a interních školeních.

Vždy je pro mě důležité zdůraznit, že jsem tuto práci „nevynalezla“ z politické nebo sociální motivace. Tato práce vznikla z otázek, na které jsem většinou reagovala, protože mám ráda výzvy a také jsem docela dost zvědavá.

2) V listopadu v roce 2015 jste byla na mezinárodní konferenci k sexuální asistenci v Praze. Jak tuto akci hodnotíte nyní po šesti letech?

Myslím, že to byla odvážná a cenná iniciativa. Jsem schopna do určité míry dešifrovat webové stránky organizace Freya pomocí Google Translate.             

Myslím, že Freya prošla dlouhou cestu a webové stránky mají hlavu a patu.

Jsou dobře promyšlené, profesionální a vzbuzují důvěru.

3) Jak se liší sexuální asistence v Německu od sexuální asistence v České republice?

Jak jsem pochopila z webu Freyi, mají stejný vnitřní postoj. Nevím, jaká je právní situace v České republice. Zákon o ochraně prostitutek vstoupil v Německu v platnost v roce 2017. V praxi to znamená, že lidé, kteří chtějí nabízet sexuální asistenci, se musí zaregistrovat. Je vyloučen pohlavní styk a orální sex. Mnoho sexuálních asistentek si myslí, že jde spíše o kontrolu než o ochranu.

4) Mají klienti teď v období pandemie zájem o sexuální asistenci nebo mají strach z covidu?

Mám pouze klienty s těžkým poškozením (několik v důsledku poškození očkováním v USA v kojeneckém věku a v dětství!!) Dorozumívají se velmi jasně prostřednictvím neverbální komunikace.             

Mohou signalizovat hlasité ANO a hlasité NE (Je to podmínkou, abychom vůbec mohli takovou službu nabízet). Nejde o orální ani o pohlavní sexualitu. Je to spíše druh bazální stimulace, kde takzvané erotogenní zóny jsou citlivé, včetně fyzické blízkosti, kontaktu s pokožkou a objímání. Tito lidé žijí v zařízeních a od poloviny března 2020 jsou návštěvy zakázané. Všechny odborné konference, workshopy a přednášky byly zrušeny. Všechno se v průběhu korony mění.

5) Používáte při asistenci nějaké erotické pomůcky a máte taky nějaké i sama pro sebe doma?

Ano. Při sexuální asistenci používám vibrátory pro ženy s kognitivním postižením.                               

U nich bylo zjištěno, že se chtějí uspokojit, ale nevědí jak. Doma mám také vibrátor.

6) Byla jste někdy v Německu v sexshopech a jak se Vám líbily?

Ano. Připadaly mi většinou depresivní, temné a ošklivé. A erotické hračky příliš drahé.

7) Máte přítele?

Ano, mám životního partnera. Nebydlíme spolu. On je muzikant a muzikoterapeut. Mé práci rozumí a podporuje mě.