· Samovolná obtěžující ejakulace (nepochopení matky a psychické potíže s tím spojené – tohle byl tenký led)
Lucie Slováčková dodává: „Kdykoliv se dostavila samovolná ejakulace, byl matkou ponižován. Tohle bylo naprosté dno a hraničilo s psychickým týráním, nicméně nejsem odborník a nebyla jsem u toho, takže z tvrzení jednoho člověka nemůžu definovat, jak vážná situace opravdu byla, i když můj morál říká, že jakýkoliv podobný náznak hanobení je neomluvitelný.“
Osobní asistentka konstatovala, že to Dušan s maminkou nemá lehké, a proto se snaží mu všechny otázky zodpovědět ona.
Aktuálně je problém se samovolným únikem semene vyřešen a díky pravidelnému tréninku s flashkou (masturbátorem) bylo toto odbouráno. Není ani třeba často prát prádlo a povlečení.
· Slabá ejakulace – „jen takové uplivnutí“
Tady flashka dokázala ovlivnit tvorbu semene. Není každý den posvícení, ale se stavem, jaký byl na začátku, je to nesrovnatelné. Dochází i k intenzivním výstřikům, což kdysi vůbec nebylo možné. Celkový prožitek z vyvrcholení je mnohem lepší a intenzivnější.
· Minimální nebo žádná erekce
Nikdy nedocházelo k pevné erekci. Ztopoření penisu bylo slabé, téměř žádné. Dušan cítil jakési pulzy nebo tlaky v podbřišku. Nebylo možné v podstatě penis použít k zasunutí do fleshlightky.
{articleImage}733{/articleImage}
Přicházely myšlenky, že to prostě nepůjde, a došlo ke stagnaci. Dušanovi nakonec postupně pomohlo najít si denní dobu, kdy je nejvíc odpočatý, dostatek soukromí (nesnažit se rychle, že se máma vrátí), lehčí porno (tester má zkreslené vnímání, jak to mezi ženami a muži funguje), najít si opravdu něco, co ho nejvíc vzrušuje a zajímá.
O to se tým Růžového slona opřel. Po nějakém čase se podařilo docílit erekce takové, aby mohl Dušan zasunout bez obav do flashky (samozřejmě to chtělo zvednout i sebevědomí a oprostit se od strachu, že to zase nepůjde).
Za nějaký čas Dušan poslal Lucii super zprávu, že mu stojí jako svíčka a stačí jen sfouknout. Toto opravdu pobaví a potěší.
Celkově šlo vidět, jak mu i malé pokroky zlepšují psychický stav a komunikace s Dušanem nebyla tak negativní a depresivní jako na začátku. Začal upřednostňovat pokroky před nepodařenými akcemi, a když byl v úzkých, obrátil se pro radu. Toto zrcadlilo i jeho větší samostatnost. Dříve byl schopen napsat i třicet zpráv za den a s pokroky byl počet smsek zredukován na naprosté minimum, jen když si nevěděl rady.
· Nežádoucí a obtěžující erekce a ejakulace v nevhodných situacích (nákup, lékař, dopravní prostředky, jen tak na ulici, vzrušivé myšlenky, jídla, nepředvídatelné a stresující)
Kdo by chtěl, aby se mu „postavil třeba v cukrárně? Jen proto, že na invalidním vozíku jste zkrátka blíž k zadní části servírky, která kolem vás projde s kafem a „zavoní“? Bylo třeba na tom taky zapracovat. A taky se to povedlo. Díky flashce se Dušan dostatečné vyřádí. Servírka ho rajcuje stále, ale už z ní nemá mokré kalhoty a kafe si může vypít v cukrárně a nemusí pokaždé rychle pryč s ToGo. Což je malá věc pro nás, ale pro někoho jiného to může být brutální mezník a krok k novému já. Takže díky flashce a troše trpělivosti máme opět vyhráno a stojí většinou, jen když je to žádoucí.
· Pocit méněcennosti
Slyšet od vlastního rodiče „Jsi postižený, takhle se chovat nesmíš, tohle nedělej, je to nechutné, už zase si to udělal…“ Hm, těžký kalibr. Jak tohle nepokazit ještě víc. To asi nejde tak jen do toho… Lidská psychika je křehká a tady jsme někde mezi sněhovou vločkou a bublinou z mýdla. Tady bylo třeba spojení toho, aby viděl, co sám dokáže svou trpělivostí, odhodláním a flashky. Není třeba vždy psychiatr, stačí dobrá baterka. Dušan si víc důvěřuje, dokáže se sám rozhodovat ve věcech, které by dříve nechával na „mamince“. Opět má přímou souvislost s flashkou. Pochopil, že není se svým handicapem méně člověk než všichni ostatní a má právo na to se uspokojovat jak chce a je to jeho svobodné rozhodnutí (když to nadneseme).
· Špatný spánek
Tohle mělo dvě fáze. Ještě horší spánek, protože se Dušan nemohl dočkat, až bude moci zase baterku vytáhnout. Tým se shodl, že všeho moc škodí a nebude to s tréninkem přehánět a že bude fajn to dělat postupně a pomalu. Stačilo vysvětlit, co se stane při nadměrné či nešetrné stimulaci, a byl klid. Začalo to snazším usínáním. Špatné myšlenky mizely a rána byla veselejší. Tester na večer upustil jak tvrdí „semeno splínu“, a to doslova, pak už to bylo jen „semeno radosti“.
· Depresivní stavy
· Agresivní chování
· Roztěkanost
· Stavy zoufalství a skleslosti
Tady by se dalo vyjmenovat daleko více pocitů a stavů, které se týmu Slona podařilo odbourat. Sám Dušan na sobě jako první vnímal větší klid, nebyl tak rozrušený a vznětlivý, větší soustředění a trpělivost, pozitivnější myšlení – ani maminka ho už tak netrápí jako dříve.
· Špatná komunikace a navazování osobních kontaktů s opačným pohlavím, vyhýbání se veřejnosti
Zde tým Slona vidí velký sociální posun. Dříve se vyhýbal jakémukoliv kontaktu s opačným pohlavím z mnoha důvodů, nejen z těch spojených s jeho intimitou a sexualitou. Fixoval se jen na asistentky ve volnočasovém centru, a nové kontakty se bál navazovat, i když by rád. Díky vzájemné komunikaci a posílení sebevědomí, jakési osvětě a zodpovězení jeho otázek už se tolik nebojí navazovat nové osobní kontakty. Co se týče komunikace na sociálních sítích, problém nebyl, ale osobní setkání mu dělalo potíže.
· Výdrž jako bonus
V konečné fázi tým řešil detaily typu výdrž, rychlá vzrušivost a zájem o další pomůcky. Použití oddalujících lubrikantů, použití kondomů. Oddalování orgasmů atd.
Po skončení projektu dostával tým jen samé pozitivní zpětné vazby od Dušana i jeho osobní asistentky.
OA:
„Dušan se velmi uvolnil, není ve stresu, pomůcku používá hlavně, když je sám doma, a pak tyto poznatky se mnou potají probírá.“
Dušan:
„Už mi to tam krásně klouže.“
„Od té doby, co mám hečku, už mi nestojí sám.“
„Stále tomu nemohu uvěřit, jak krásně to funguje, jako vozíčkář jsem si myslel, že budu mít problém.“
Z projektu vyplývá, že všechno má svůj čas, smyl a užitek. Zdar všem testerům s handicapem a Růžovému slonovi.